„Jsou chvíle, kdy jsem vším vyčerpáni a znechuceni jako Eliáš pod oním stromem na poušti. Ale právě tehdy přichází Bůh v podobě výzvy: Vstaň, máš ještě dalekou cestu před sebou! A dostane-li se nám daru naděje, pak ji dostáváme jako chléb na cestu.“ Píše ve své knize Stromu zbývá naděje Tomáš Halík. Právě tohle jsem vnímala na sobě delší dobu, moje pramenící vnitřní krize. Nehodlala jsem se delší dobu vzdát, ale nakonec jsem podlehla a podlehla jsem tomu nejlepšímu Bohu, který je ten, co uzdravuje, utěšuje…

Nedávno naše manželství oslavilo 5 společných let. Za tu dobu jsme toho mnoho zažili, prožili a ublížili si. Vědomky a nevědomky. Nebojím se to již zde napsat, protože jak řekla misionářka Jana Ungerová „svět je nemocný“, myslela tím i my. Tyto obyčejné slova (říkala je nám maminkám osobně) mě minulý rok docela dost u srdce bodly. Ovšem existuje zde Naděje, ke které můžeme společně směřovat a která je zvěstovatelkou zázraku, podpírá naši víru, které pak dá přednost v ten správný čas.

I my dva s manželem jsme ti, kteří se konečně po 5ti letech setkali a dali víře přednost, ale naděje byla ta, která nás držela pohromadě. Nedávno jsme měli prostor si o všem popovídat, odpustit si a o sobě a nás popřemýšlet. Setkali jsme se v místě, kam jsme oba dobrovolně došli, obrazně řečeno jsme na stejné „šprušli“ od žebříka. Odtud máme stejný rozhled a můžeme se společně držet, a až jeden bude chtít jít dál, bude se snažit o sebevyjádření, aby to druhý pochopil a počká na něj až se rozhodně lézt dál také. Zní to asi úsměvně, ale je nutné, abychom si rozuměli, otevřeli své srdce jeden druhému.

Jakoby se nám předtím ten klíč od komnat, které máme spolu projít, ztratil a nastala tma, úzko. Nebo se najednou objevilo mnoho podobných klíčů, z nichž jen jeden je ten pravý. Mohli jsme si říci „ Klíč je možná ztracen, ale zůstává bezmezná touha hledat ho.“ (autor kurzivní myšlenky je Tomáš Halík) Ta touha je naděje, která (už víme) ani z jednoho z nás nezmizela, jen byla někdy hodně zastřena… Nic ale ten pravý klíč nemůže nahradit.

Bože děkujeme ti za tu velkou možnost být spolu, setkat se se zajímavými lidmi, kteří nám pomáhají a jsou vzorem.