Scribo

Když píšu tyto řádky, poslouchám nokturna Fryderyka Chopina. Tyhle jeho skladby mne poslední dobou chytly za srdce. V tichu vnímám, jak tento druh hudby dokáže vyjádřit okouzlení, radost, smutek, zklamání… Chopin byl básník klavíru, virtuóz, a tak…

Když se v kalendáři blíží datum výročí našeho velkého dne, častěji si vybavuji střípky z filmu Postřižiny. Občas si totiž v připadám jako ta Maryška. Je to úsměvné. Ale vlastně se občas hlavním postavám zmíněného filmu podobáme oba dva. Občas…

Mám před očima jeden obraz, který mě naplnil radostí a vyloudil úsměv po náročných dnech, když už by člověk mohl takzvaně „vypustit duši“… Na hřišti jako vítr proletí dítě, které se svojí dětskou radostí, energií a s lehkostí ve slovech oznamuje, že…

Některé chvíle života se nás uvnitř hluboce dotýkají. Každý den, den za dnem nás učí přemýšlet o sobě, o vztazích. Člověk pak přichází na to, že zde nejde jen něco prožít, ale jde o sjednocení s Bohem. Pak se dívá na ty všechny okolnosti, okamžiky z…

Když se tak zase dívám do krajiny, kterou zalívá světlo západu slunce, myslím si, že je tolik krásy na světě, kterou ani nejsme schopni vstřebat. Osobně mě to stále bere k úžasu. Tvář jakoby nasávala ty paprsky božího doteků, které jsou nám vysílány…

Kolik nedokonalosti je v jednom dni, týdnu, měsíci, roku a což teprve v našem srdci. Kolik situací je za čas tak provokativních, že v nich zase poznáme znovu své nedostatky. Možná v jiném úhlu, ale budou to ony. Mám pak tendenci vnitřní zrak zaměřit…

Jednou jsem slyšela, že čím chce jít člověk výš, dál, tím hlubší kořeny potřebuje. Dá se to brát různými způsoby i vztáhnout na mnoho skutečností. Já poslední dobou přemýšlím o tom, jaký je můj vztah s dcerou a také stále myslím na to, jak je mi s…

Opět v neděli v podvečer přejíždím nádražní stanice a koukám z toho velkého okna do krajiny, kterou povětšinu lemují pole. Jsem plná dojmů, myšlenek i otázek. Ještě mi v srdci zní melodie i slova národní hymny „Kde domov můj“, kterou jsem zpívala…

Na některé chvíle se nemá čekat, až… až…., ale jít do toho, i s nulovou investicí. Mám nyní na mysli dobrotu, která se často schovává, za tím ale, než aby mohla vyjít v daném okamžiku vyjít ven a mít co největší účinek. Přiznám se, že toto ovoce je…

Někdy se mi zdá, že v tomto měnícím se světě je až velmi snadné přeslechnout, vypustit, nepustit či ani nepřipustit si něco velmi důležité. Nějak jsem o tom zapřemýšlela, poté co jsem jedno zářijové nedělní odpoledne stála třičtvrtěhodinky a dívala…