Scribo

Některé chvíle života se nás uvnitř hluboce dotýkají. Každý den, den za dnem nás učí přemýšlet o sobě, o vztazích. Člověk pak přichází na to, že zde nejde jen něco prožít, ale jde o sjednocení s Bohem. Pak se dívá na ty všechny okolnosti, okamžiky z…

Na některé chvíle se nemá čekat, až… až…., ale jít do toho, i s nulovou investicí. Mám nyní na mysli dobrotu, která se často schovává, za tím ale, než aby mohla vyjít v daném okamžiku vyjít ven a mít co největší účinek. Přiznám se, že toto ovoce je…

Mám dojem, že jednou za čas vidím klidné krajiny vyzařující a dýchající pokoj. Zrovna před nějakým dnem jsem se cestou vlakem na jednu takovou dívala. Střídaly se pole, hnědé, jemně zelené, tu a tam strom, v dáli opar, oblaka bílá. Vše působilo…

V potemnělém chrámě se rozezněly přenádherné varhany. Stala jsem přes hodinu součástí Ježíšovy křížové cesty. Improvizační melodie mě přesouvala do konkrétních okamžiků této cestě na smrt. Mnohokrát to ve mně „křičelo“ a já jsem v každém zastavení…

Jen tak si krokuji kolem Trojičního sloupu, rozhlížím se kolem dokola, posílám modlitbu, která stoupá jako kadidlo. Obtočí se kolem zlatě natřené Nejsvětější Trojice a rozplyne se. Věřím, že Pán o té modlitbě ví jak s ní naloží, to já uvidím časem……

Vím, že už je to nějaký čas, kdy vánoční doba skončila. Chtěla jsem jen malou vzpomínku na krásné svátky, které se nerodily tím, co všechno člověk nachystal, napekl. Rodily se uvnitř společenství kam patřím. Odzvonily symbolicky dvakrát. Jednou…

Vlak pomalu ujíždí a já koukám z okna ven. Je už tma a já se vracím zase zpět... Ukusuji italský chléb, který upekli mí mladší bratři a sestry a zapíjím to ještě horkým„vánočním“ voňavým kakaem, které zbylo a u toho přemýšlím, co vše se událo. Je…

Poslední dobou pozoruji svoji malou dceru, jak své oblíbené činnosti a nejen to, ale i ty obyčejné chvíle, přece pro ni zářící na duši i srdci, dělá a prožívá s prostým (ale svým způsobem hlubokým) zaujetím. Pro děti nebo pro ten její věk je to asi…

Dvacáté první století. Doba která se dá charakterizovat jako doba lidí pádících sem a tam, majících všeho dostatek (ve hmotném smyslu), barikádujících se pohodlím, neurotizujících se z hodin, které mají stále na dohled a z toho častého „omýlání“…

Věřím, že se nám stávají i nečekané, milé situace, které nás jednak dovedou překvapit tak, že nejsme schopni chvíli nic říct tím, jak jsme uvnitř v srdci radostí. A pak jsou to takové překvapivé momenty, kdy vám z vděčnosti za tu situaci, tečou slzy…

Jednou jsem si zapsala do svého poznámkového deníku, který si příležitostně vedu (třeba jako účastna duchovníc obnov): „Je těžké vejít dobolesti druhého. Je nesnadné obout jeho boty a kráčet, vnímat to: Anebo celou situaci vnímáme podle sebe. Myslím…

Občas mám pocit, že jsem hodně sama. Jsou to chvíle, kdy necítím lidskou blízkost, to jest pro mě: povzbuzení, nějaké dobré slovo odněkud, debata… Jindy zase tolik miluji chvíle, kdy jsem sama a pokouším se vnímat Boží přítomnost. Vím, že každé…

Mám velmi ráda toulky podzimní přírodou. Pryč z města, tam kde je liduprázdno. Ptáci zpívají nebo štěbetají, praskají větve stromů. Vítr čechrá vaše vlasy, jste z toho nervní nebo se těšíte, až zase vítr zavane kolem vaší hlavy. Slunce zalije…

Najdou se dny, kdy je víra na pokraji sil, ale v mysli máme stále pořád uloženo něco, co nejde pojmenovat, ale je to něco, co dokáže dávat Naději, že bude další den, ve kterém je možno napravit něco zpackaného nebo očekávat zlepšení stavu… Poslední…

Na počátku byla určitá touha, nápad – založit si bylinkovou zahrádku. Netrvalo dlouho a nápad jsme si se sestrou realizovaly. Máme již několik let bylinkovou zahrádku, kterou stále obdivujeme a snažíme se ji využívat. Není to jen pastva pro naše oči…

Někdy má člověk příležitost ohlédnout se, jaký kus cesty ve svém životě urazil. Některá cesta jde počítat na kilometry a jiná pouze na skutky. Je krásné jít a stále něco objevovat, ale krásnější je za zavrtat hlouběji do detailů cesty a do svých…

Nyní už pomalu uzavírám prázdninovým kufr, do které jsem, obrazně řečeno, namačkala mnoho vůní, obrazů tváří lidí, stisků rukou, pohledů do krajin, mnoho krásných slov, činů, a společné práce. Vše si chci v kufru ponechat a následně ho zavřít, aby…

Prázdniny s sebou přináší neskutečně mnoho radovánek, krásných zážitků, podívané... Je to sice všechno hezké, možná to bude v mysli i v srdci někoho znít ještě nějakou dobu po prázdninách. Já měla letos už po dvanácté opět možnost si všímat něčeho…

Přesně dnes jsou to čtyři roky, co jsme vstoupili do svátostného manželství. Určitě je co oslavovat. Když budu upřímná, tak řeknu, že se ztrácím v tom, zda na té naší oslavě se oba více smějeme nebo nám tečou slzy. Po chvilce zamyšlení si troufnu…